Řada firem v minulých letech investovala nemalé částky do svých webových stránek. Bohužel často byla návratnost jejich investic malá nebo žádná. Na otázku, proč tomu tak bylo a v mnohých případech ještě je, se snaží odpovědět tento článek.
Řada firem v minulých letech investovala nemalé částky do svých webových stránek. Bohužel často byla návratnost jejich investic malá nebo žádná. Na otázku, proč tomu tak bylo a v mnohých případech ještě je, se snaží odpovědět tento článek.
Každý musí mít webové stránky!
Hesla typu „webové stránky musí mít každý" nebo „kdo není na internetu, jako by neexistoval" jsme mohli v minulosti slýchat velice často. Pod vlivem masivních mediálních kampaní řada firem podlehla nutkání nechat si udělat „nějakou webovou prezentaci". Ponechme stranou debatu o tom, že už sám český překlad „prezentace" není úplně správný a zaměřme se na účelnost takových výtvorů.
Základním problémem stránek vzniklých výše uvedeným způsobem je častá nekoncepčnost, s nejasně stanovenými cíli, či zcela bez cíle. Zadavatelé si ani po letech provozování webových stránek nedokáží jasně odpovědět na otázku, k čemu své webové stránky mají. Odpověď „aby nás lidé našli" je poněkud málo u projektu, jehož cena za léta vyšplhala i do statisícových částek.
Pokud chcete své webové stránky vést úspěšně (tedy tak, aby vám přinášeli zisk), zkuste si odpovědět na několik základních otázek...
Proč potřebujeme webové stránky?
Tato otázka je velice jednoduchá, ale odpověď na ni může při racionální úvaze způsobovat nemalé problémy. Každý racionální podnikatel provozuje všechny své aktivity za účelem zisku. Zisk může být přímý (prodej výrobku) nebo nepřímý (posílení značky apod.).
Součástí otázky „Proč potřebujeme webové stránky?" je tedy zároveň otázka „Čím nám budou stránky vydělávat?". V zásadě lze říci, že stránky mohou vydělávat následujícími způsoby:
- Přilákají nové zákazníky
- Stávajícím zákazníkům poskytnou doplňkové a podpůrné služby
- Poskytnou podporu našim obchodním partnerům
- Nevydělají, ale ušetří
Jistě bychom našli i konkrétnější způsoby, kterými stránky mohou přinášet zisk, ale v každém případě by měl investor zvážit, zda zisk bude tak velký, aby se mu vrátili náklady. Zároveň je třeba si uvědomit, že webové stránky jsou plnohodnotnou investicí. O každou investici (stejně tak o webové stránky) je potřeba pečovat. Pokud se webu nechcete věnovat, neinvestujte do něj!
Co bychom na stránkách chtěli mít?
Tato otázka je již od samého začátku špatně položena. Web nevytváříme pro sebe (kromě vnitropodnikových webových aplikací), ale pro své zákazníky! Správně by tedy otázka měla znít „Co chtějí mí zákazníci na webu nalézt?". A tuto otázku můžeme ještě blíže specifikovat. Například, co chtějí stávající zákazníci, co chtějí nově příchozí návštěvníci apod.
Pokud víme, co chtějí návštěvníci našeho webu (a tedy potenciální zákazníci), můžeme náš web lépe zacílit a dosáhnout tak mnohem lepších výsledků.
Kdo je můj zákazník?
S předchozí otázkou souvisí i otázka „Kdo je můj zákazník?". V mnoha případech lze nalézt několik typických skupin zákazníků, které chceme oslovit. Například u obchodu se sportovním zbožím můžeme náš web zacílit na tři základní typické návštěvníky:
- Mladý muž (student) preferující výhodnou cenu
- Mladá žena, preferující design a značku
- Muž, sportovec, ve středních letech, preferující kvalitní a technicky dobře vybavené zboží
Nelze tvrdit, že právě tyto tři hlavní skupiny tvoří zákazníky všech obchodů se sportovním zbožím. Jedná se pouze o modelový případ. Na každý pád usnadní identifikace typických zákazníků zacílení webových stránek. Zacílení se může týkat například designu, struktury stránek, použitého slangu apod.
Kdo bude udržovat web/data aktuální?
Již před započetím projektu je dobré mít představu o tom, kdo bude s novou aplikací (především v případě webových stránek) pracovat. U informačních systémů je tato otázka snadno zodpověditelná (všichni, kdo se účastní procesů podporovaných v systému). U webových stránek je třeba počítat s náklady na pracovní sílu, která bude plnit web daty. Především pokud chceme vytvářet rozsáhlejší webové e-shopy či jiné katalogy, je dobré vyčlenit na tento úkol zaměstnance, který se bude starat pouze o web. Časová náročnost těchto činností značně narůstá například při pořizování katalogových fotografií apod. Pokud již data pro katalog existují v digitalizované podobě, je možno jimi naplnit systém jednorázově, případně vytvořit „můstek“ pomocí kterého je možné digitalizovaná data v ustáleném tvaru doplňovat periodicky (např. různé tabulky z jiných programů, elektronické katalogy výrobců, apod.). Podobně je třeba přemýšlet o zpracování zakázek, které přichází přes webové stránky.
kdo se bude starat o běh systému?
Další otázkou je, kdo se budete starat o běh aplikace a korektnost dat. Představa, že o běžné úkoly spojené s údržbou dat a zaškolením pracovníků se bude starat vývojářská firma je poněkud drahá. Některé firmy poskytují zaškolení pracovníků s novým systémem, ale pro běžný chod aplikace je dobré najít stálého externího poradce, například z blízkého obchodu z počítači apod. Ten díky svým znalostem dokáže často v existujících aplikacích najít problémová místa a často i problém sám vyřešit. Výhodou je, že bude jistě mnohem flexibilnější a levnější než služby vývojářské společnosti. Další výhodou je, že v případě chybného chování aplikace je schopen přesněji a v odborných termínech identifikovat problém a urychlí se tím tak řešení ze strany tvůrců aplikace.
Závěrem
Z předchozích odstavců by se mohlo zdát, že spuštění softwarového projektu je záležitost nadmíru složitá. Je proto dobré spolupracovat s firmami, které vás již během procesu návrhu aplikace (webu, informačního systému atd.) upozorní na výše uvedené problémy a pokusí se je spolu s vými vyřešit. Je otázkou jakési profesní etiky, aby byl zákazník informován i o záporných hlediscích navrhovaných řešení a zároveň, aby byl informován o dalších nákladech, které s provozem projektu vnikají.