Python instalace a nastavení na Mac OS

Python je populární programovací jazyk, který má své četné příznivce stejně jako zarputilé odpůrce. Oproti jiným běžně rozšířeným jazykům je jeho syntaxe zvláštní mimo jiné v tom, že nepoužívá závorky - bloky kódu jsou odděleny pouhým odsazením zdrojového textu.

Důležité
V současnosti procházíme složitou fází přechodu mezi dvěma ne-zcela kompatibilními verzemi jazyka Python - 2 a 3. Životní cyklus Python verze 2 se pomalu ale jistě uzavírá. Proto se bude další text opírat čistě o Python 3. Na některých systémech jej musíte pustit příkazem python3.

Pro zjištění, zda je nainstalovaní verze 3, stačí do příkazového řádku zadat:

python3 --version

Pokud je python3 nainstalován, tak se vypíše i jeho aktuální verze. Pokud ne, je nutné jej nainstalovat.

Instalace Pythonu

Nainstaluj si nástroj Homebrew, který řeší a zjednodušuje instalaci aplikací a knihoven, které budeme potřebovat pro programování. Jak na to?

Spusť v příkazové řádce příkaz:

$ /usr/bin/ruby -e "$(curl -fsSL https://raw.githubusercontent.com/Homebrew/install/master/install)"

Pak zadej následující příkaz a Python bude nainstalovaný:

$ brew install python3

Zkontroluj si, že máš verzi 3.6 nebo vyšší:

$ python3 --version

Objeví-li se „Python“ a číslo verze (např. Python 3.6.6) a verze je 3.6 nebo vyšší, máš nainstalováno. Jinak je něco špatně; zkus instalaci znovu. Když to nevyjde, poraď se s někým zkušenějším.

Nastavení virtuálního prostředí - virtualenv

Python virtualenv je způsob, jak vytvořit lehké virtuální prostředí pro běh aplikací napsaných v Pythonu. Každý program má určité závislosti (potřebné knihovny, programy třetích stran), časem zjistíte, že potřebujete další verze těchto závislostí, které jsou pro různé projekty různé a navzájem nekompatibilní.

Virtualenv umožní do tohoto chaosu přinést trochu pořádku. Virtualenv je v podstatě adresář s kopiemi knihoven (v patřičných verzích). Tento adresář je většinou uložen přímo v adresáři daného programu.

Postup jak na to

V první řadě se v příkazovém řádku přesuneme do adresáře, kde budeme chtít mít konkrétní projekt, a ve kterém budeme spouštět virtuální prostředí.

Pak napíšeme příkaz:

python3 -m venv program_venv

Tento příkaz vytvoří pro Python 3 virtuální prostředí v adresáři program_venv. Následně se musí virtuální prostředí aktivovat:

source program_venv/bin/activate

Od této chvíle se bude pracovat ve virtuálním prostředí a cokoliv se nainstaluje (prostřednictvím pip install) bude uloženo do ./program_venv/lib/python3.x/. Většinou to indikuje i prompt v příkazové řádce upozorňujícím textem.

Virtuální prostředí opustíme příkazem:

deactivate